Závislé vztahy: Jak se z nich dostat a proč je to důležité?

Vztahy jsou jedním z nejdůležitějších aspektů našich životů. Snažíme se v nich najít lásku, podporu, porozumění. Co však dělat, když vztah, který měl být zdrojem síly, nás začne oslabovat? Co když místo toho, abychom v něm rostli, ztrácíme sami sebe? Možná si toho ani nevšimneme, ale emocionální závislost na druhém je častější, než si myslíme.

Závislý vztah není jen o tom, že se spoléháme na partnera. Je to o tom, že na něm doslova stavíme svou existenci – naši hodnotu, štěstí a někdy i naši identitu. Když žijeme v závislém vztahu, často si neuvědomujeme, jak moc nás to ovlivňuje. Můžeme se cítit ztraceni, pokud nám partner nevěnuje dostatek pozornosti, nebo si myslíme, že bez něj bychom nebyli schopni být šťastní.

A jak poznáme, že jsme v závislém vztahu?

Německý psychoterapeut Heinz-Peter Röhr se těmito tématy zabývá ve své knize Závislé vztahy (orig. Märchen, Psychotherapie und die Suche nach dem Selbst). Popisuje vzorce chování, které si mnozí neseme z dětství a které nám později komplikují partnerský život. Jde o velmi časté projevy nejistoty, nedostatku vlastní hodnoty a strachu z opuštění.

Röhr v knize používá metaforu pohádky o Husopasce. Princezna, později husopaska, se vzdá své koruny, koně i hlasu pod nátlakem falešné služebné. Ta zde představuje člověka s narcistickou poruchou. Husopaska ztělesňuje typ člověka, který obětoval sám sebe, aby si zachoval vztah, přijetí nebo bezpečí. Tento vzorec si přináší z dětství, kde byla pod velkým vlivem matky (královny), která z lásky vytvořila závislost, když ji emočně zneužívala, aby zaplnila prázdné místo po partnerovi. V této pohádce není pouze popis závislé poruchy osobnosti, ale i narcistické poruchy. Lidé se syndromem husopasky často přitahují partnery s narcistickými tendencemi.

Tato pohádka není jen literární prostředek, ale psychologický obraz. Mnoho lidí v sobě nosí „vnitřní husopasku“ – část, která byla ochotná vzdát se sebe, jen aby nebyla odmítnuta nebo osamělá.

Jaké vzorce se objevují v závislých vztazích?

V závislých vztazích se objevují některé typické vzorce. Mnozí lidé mají neustálou potřebu potvrzení a uznání od svého partnera, aby si udrželi pocit vlastní hodnoty, tito lidé trpí neustálými pochybnostmi o své hodnotě. Pokud tuto pozornost nedostanou, mohou propadat úzkostem a pochybnostem o sobě. Často také zažívají silný strach z opuštění a z osamělosti. I když vztah není ideální, jsou přesvědčeni, že bez něj by nebyli nic, a tak setrvávají v toxických dynamikách, které je vysilují.

Dalším znakem bývá ztráta vlastní identity. Stávají se tolik zaměřeni na partnera, že ztrácí kontakt s tím, co vlastně chtějí nebo potřebují. Jejich hodnoty, přání a potřeby se stávají sekundárními vůči těm, které vycházejí od partnera, což vede k častému obětování se pro druhého na úkor sebe.

Někdy si ale této dynamiky nevšimneme. Vztah se může zdát „normální“, ale jeden z partnerů v něm ztrácí přístup k sobě samému. Pokud se v těchto popisech poznáváte, možná je čas přehodnotit, jaké vztahy vytváříte a jak k nim přistupujete.

Jak se z toho dostat ven?

Závislost na druhém člověku v nás může zanechat hluboké rány, ale cesta ven je možná a začíná u nás samotných. Mnozí z nás si myslí, že štěstí a naplnění najdeme v druhé osobě. Klíčem k uzdravení je ale vědomí, že to, co potřebujeme k naplnění, musíme najít v sobě.

Když si začneme vážit sami sebe a budeme se soustředit na vlastní růst a pohodu, teprve potom budeme schopni navázat zdravé vztahy. Důležité je také začít nastavovat zdravé hranice – naučit se říkat „ne“ a chránit své potřeby, aniž bychom se obávali, že ztratíme lásku nebo přijetí. To není snadné, ale je to nezbytný krok, pokud chceme vybudovat vztahy, které nejsou postavené na strachu, ale na vzájemné úctě.

Dalším krokem k uzdravení je naučit se otevřít svým emocím. Potlačování vlastních pocitů, strach z odmítnutí nebo zranitelnosti nás může držet v pastích.

Zkuste se zamyslet…

• Dokážete být ve vztahu sami sebou, nebo se často přizpůsobujete?

• Umíte být sami a cítit se v tom dobře?

• Cítíte se milováni, nebo jen potřební?

• Paralyzuje Vás obrovský strach z opuštění, samoty, kritiky nebo agrese?

• Potlačujete často hněv, máte strach z důsledků svého nesouhlasu či hněvu?

• Cítíte se někdy méněcenní, potřebujete neustálé ujištění od druhých, ptáte se často na rady druhých?

Vaše odpovědi Vám mohou napovědět, zda ve vztazích nejednáte spíše ze strachu než z lásky.

Cesta ke změně

Závislé vztahy mohou být emocionálně vyčerpávající a zničující, ale změna je možná. Když se naučíme postavit na vlastní nohy, můžeme budovat vztahy, které nás podporují, inspirují a dávají nám sílu. Vztahy by měly být zdrojem lásky a růstu, ne strachu a závislosti. Když se osvobodíme od očekávání, že nás druhý člověk učiní šťastnými, otevřeme dveře k hlubším, silnějším a zdravějším vztahům, které nás skutečně naplní.

Skutečná láska začíná vztahu, který máme sami se sebou. Zdravé vztahy, které stavíme na vzájemné úctě, lásce a podpoře, jsou ty, které nás obohacují, místo abychom v nich trpěli.

Pokud se cítíte být v závislém vztahu nebo pokud chcete zlepšit kvalitu svých vztahů, ráda Vás na této cestě doprovodím. Jako vztahová koučka informovaná o problematice závislých vztahů a narcismu Vám mohu nabídnout konkrétní tipy a metody, jak tento proces uzdravení aplikovat v praxi. Znát informace je jedna věc, ale začít skutečně měnit své vzorce chování v každodenním životě je druhá. Pomohu Vám na této cestě, podpořím Vás a budu stát při Vás při každé změně.